Multižánrový Festival druhé kultury

ČTVRTEK

literární kavárna MĚSÍC VE DNE (Nová 3, vedle polikliniky Sever)

PÁTEK, SOBOTA

klub Mr. BROWN (Sokolský ostrov 1, naproti vchodu na letní plovárnu)

předprodej na všechny dny: 200kč

předprodej probíhá na těchto místech: kavárna Měsíc Ve Dne, Nová 3, ČB, vedle polikliniky Sever,           Music Center, Krajinská 36, ČB, na rohu náměstí Přemysla Otakara II

Předprodej bude zahájen v pondělí 6. září 2010

čtvrtek: 60kč
pátek: 130kč
sobota: 130kč

vstup na jednotlivé dny možno zakoupit pouze přímo na místě

 

Program:

 

Účinkující:

Hudba

čtvrtek

Vees (indie/rock'n'roll / České Budějovice)
http://bandzone.cz/vees

Mladá indie/rock'n'rollová tří-členná kapela z Českých Budějovic. Kapela másložení kytara, basa, bicí a funguje od roku 2006. Jejich naprostézapálení a skromný přístup ve spojení s velmi dobrým ovládnutímnástrojů, které není dnes zdaleka pravidlem, nese velké ovoce a tatokapela roste každým dnem. Hlavně se ale musí zažít přímo naživo. Liveshows jsou velice energické a bubeník v této kapele není jen ten"pomocník vzadu". Není to žádná kopírka, ani revival, je to tou současná autentická divoká kytarovka, která v ČR nemá obdobu ani konkurenci.Naprosto nevykalkulovaná retro kapela. Jedinečná možnost vidět Veesunpluged.

Cermaque (alternative folk / Teplice)
http://bandzone.cz/cermaque

písničkář,příležitostný busker a konstruktér audiovizí. Jakub Čermák se pohybuje v poklidnějším zálivu alternativního moře. Slovo folk není v jeho případě od věci. Nikoli však v jeho tradičně „portovním“ významu. Jehonejnovější desku Dům slzí produkoval Martin E. Kyšperský (Květy), jeden z nejoriginálnějších tuzemských muzikantů současnosti.



Pavel Kříha (klasická kytara / Zliv)

Ivo Jahelka (zpívající právník / Dačice)
http://www.ivojahelka.cz/










Skupina štěstí (country rock / Plzeň)
http://www.myspace.com/skupinastesti





Stolní společnost (psychedelic-alternative / Žatec)
http://bandzone.cz/stolnispolecnost

Mix šansonu, jazzu a undergroundové estetiky s vlivem Psích vojáků. Výborné texty, neokázalé muzikanství a v neposlední řadě účast Vráti Brabence(Plastic People) a Tomáše Schilly (DG 307) na jejich albu Večery.Kundergroundovému odkazu se hlásící, žatecká Stolní společnost je jednou z nejlepších domácích kapel tohoto žánru. Pro jejich muziku jecharakteristické pomalejší tempo s výraznými vzorci baskytary,prokládanými často zjitřenými pianovými motivy, z nichž vystupujepřesvědčivá deklamace velmi silných textů, ať již z pera baskytaristy azpěváka Ondřeje Zámečníka nebo od převzatých autorů jako Paul Verlaine,T.R.Field, Christian Morgenstern a František Gellner.

"...Ustolu sedí dva: ona a on. Kouř z cigaret se vpíjí do záclon. Nehlučnoutmou jen lehce proznívá muzika, večer co večer se snaží unikat. U stolusedí dva......... Žádoucí pohledy, doteky a vjemy, čistá hra těl.Nejhezčí mezi všemi."

Holomraz (alternative / poberouní)
http://bandzone.cz/holomraz

Poberounský androš ve složení basa, kytara, bicí, housle, saxofon a didgeridoo. Nakoncertech vídána v roztodivných oblecích, které povětšinou patří osobám opačného pohlaví.

Nejhůř je zahradníkovi, když nastanouholo­mrazy. Tehdy země ztuhne a vyschne na kost, den za dnem a noc zanocí hlouběji; zahradník mysli na kořínky, které zamrzají v půdě mrtvé a tvrdé jako kámen; na větévky až do dřeně prozáblé suchým a ledovýmvětrem; na mrz­noucí pupence, do kterých napodzim rostlina sbalila svých pět švestek. Kdybych věděl, že to pomůže, oblékl bych svou cesminu dovlastního kabátu a na jalovec bych navlékl své vlastní kalhoty; pro tebe svléknu svou košili, azalko pontská, tebe, dlužicho, přikrejukloboukem, a na tebe, krásnoočko, už nezbývají než mé po­nožky; i vezmiza vděk.


(karel Čapek - Zahradníkův rok)

Nuly (sad pop / České Budějovice)
http://bandzone.cz/nuly

Pepa Nos (písničkář / Šumperk)
http://www.pepanos.cz/





Mary and the baby cheeses (De) (total underground / Berlín)
http://www.myspace.com/maryandthebabycheeses









Bratři Holubci (power-folk / punk-jazz / Bruntál)
http://bandzone.cz/jindraholubec





Schrödingerova kočka (alternative / Praha)
http://bandzone.cz/schrodingerovakocka

Basa, bicí, klávesy, saxofon.., pamatujete si ještě budějovickou kapeluPsychedelický flákač na odstřel? Ano? Tak to si v žádném případě nesmíte nechat ujít tuto kapelu! A co je to vlastně ta Schrödingerova kočka?Wikipedie říká: "Schrödingerova kočka je myšlenkový experiment, kterývymyslel Erwin Schrödinger, aby poukázal na nekompletnost teoriekvantové mechaniky co se týče přechodu mezi subatomickým amakroskopickým světem." Nechápete? Přijďte! Pochopíte!

Hameln (rock - doom / České Budějovice)
http://bandzone.cz/hameln


Markéta Frouzová

Talentovaná studentka Biskupského gymnázia v Českých Budějovicích. Působí jako redaktorka školního časopisu Výkřiky do tmy a taktéž ve studentských novinách Vedneměsíčník. Své básně publikuje tamtéž a na literárním severu liter.cz. Tmavé kousky duše vybarvuje jasnými slovy a kouzlí tak poezii neméně hlubší než její pohled. Přijďte nahlédnout do duše.

Marcela Pátková - Linhartová

Absolvovala Pedagogickou fakultu Jihočeské university. Své básně publikovala kupříkladu v Meridianu, Hostu nebo v deníku MF Dnes. Rovněž získala několik ocenění v literárních soutěžích, namátkou: Hořovice Václava Hraběte 2004, Literární Varnsdorf 2006 nebo Cenu Františka Lazeckého 2007. V červenci 2006 publikovala básnickou sbírku Bylas u toho… Buďte také u toho!

Kristina Barchini




Jana Orlová




Tereza





Luciáš F. Svoboda

Kontroverzní básník, nemilosrdný hudební publicista a nekonvenční fotograf. V Budějovicích jste měli možnost zažít jeho one man show (jeho čtení se ani jinak označit nedá) letos v červnu. A pro náš Literární večer se opět vrací na místo činu. Se svou poezií milostnou, poezií kritizující společnost, poezii o generaci x v čele s jeho aleter egem Augustinem Pátkem. Kdo by si je nechal ujít?

Radek Štěpánek

Student Masarykovy university v Brně, muzikant (Black Spirit Rose) abásník. V minulých letech publikoval například v LIterárních novinách, Hostu nebo Textech a letos mu vyšla sbírka s názvem Soudný potok. "Mámnohy, abych znovu odešel a byl." Neodcházejte a přij'dte na toto vBudějovicích premiérové čtení.

Adéla Sovová

Studentka Biskupského gymnázia, redaktorka školního časopisu Výkřiky do tmy a redaktorka rubriky s poezií ve Vedneměsíčníku. Básničky píše do šuplíku, následně je čte přátelům, veří na své vzdušné zámky, visací i kamenné, věří na poznámky mezi řádky vyřčené… a více než své pocitové poezie si váží své prózy, leč pocitů se z ní sype více.


David Jan Žák
http://www.davidjanzak.cz

Narozen 17. 2. 1971 v Prachaticích.
Vystudoval Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (1989 – 1995), obor český jazyk - literatura a výtvarná výchova.Časopisecky publikoval v Iniciálách, Tvorbě, Tvaru, Labyrintu, Literárním měsíčníku, Souvislostech, Hostu, Welesu, RevíMítinku, Obratníku a v regionálním tisku.
Je členem umělecké skupiny Imbecilních realistů a stupidistů a byl jedním z hlavních protagonistů imbecilně realistického divadélka Karel, kde působil jako herec, zpěvák a dramatik. Vydal dosud pět sbírek poezie, jednu prózu. Jeho básně byly přeloženy do francouzštiny, němčiny, ruštiny a polštiny.

Barbora Krobová

Sisi



Překvapení (odtajníme již brzy, sledujte naše stránky)



Andy Warhol - promítání jeho filmů
http://www.andywarhol.com/

americkýmalíř, grafik, filmový tvůrce, autor a vůdčí osobnost americké větve pop artu. Během 60.let se Warhol vypracoval z tvůrce inzerátů na jednoho znejproslulejších amerických umělců své doby. Warhol s okruhem svýchspolupracovníků definovali základní pojmy dekády 60. let. Začal malovatznámé americké produkty jako plechovky Campbellovy polévky od CampbellSoup Company nebo Coca-Coly, stejně jako celebrity typu Marilyn Monroe,Troy Donahue nebo Elizabeth Taylor. Založil své umělecké studio „TheFactory“ („továrna“), v němž se obklopil širokou škálou umělců,spisovatelů, hudebníků a undergroundových celebrit. V srpnu 1962 začal s masovou produkcí sítotisku, snažil se nejen vytvářet umění z masovýchvýrobků, ale i v masovém měřítku. Jeho práce se velmi rychle stalykontroverzní a populární.


Gimme Shelter (USA / 1970)

Kultovní dokument o tragickém koncertě RollingStones na závodišti v Altamontu 6. prosince 1969. Jen o čtyři měsícedříve se na koncertu ve Woodstocku zrodila Love Generation generacelásky, aby teď umřela na opuštěné závodní dráze nedaleko San Franciska.Rolling Stones měli hrát zadarmo před očekávaným počtem 300 000 lidíspolečně s takovými zpěváky a skupinami, jako je Tina Turner, TheJefferson Airplane, The Flying Burrito Brothers a další. V obavách obezpečnost oslovili Rolling Stones členy motorkářského gangu The Hell'sAngels, aby pomohli zachovat pořádek. Místo toho vytvořili atmosférustrachu a hrůzy, která nakonec vedla k ubodání jednoho z fanoušků. Kvůli jedné chladnokrevné ráně nožem se generace lásky stala generacídeziluze a zklamání a 6. prosinec 1969 dnem, kdy zemřela šedesátá léta.



Lenka Veverková

Zbytek anotací již brzy, sledujte naše stránky

 

      

Literární večer II

• Mr. Brown

Pátek 18. Září 2009 16h

Vystoupí:

J.H. Krchovský a band (underground / Praha)

Psychedelický Flákač na odstřel (alternative / ČB)

Nuly (sad pop / ČB)

Čerstvý schody (blues - alternative / Pelhřimov)

Prodigy akustic jam (jam / ČB)

...a další

+ Film, Divadlo, Poezie

(více info brzy)

 

 

V pátek 18. září v klubu mr. Brown proběhne již druhý multikulturního nezávislého festivalu s všeříkajícím názvem Literární večer. Nabízíme Vám malou ochutnávku toho co budete moci shlédnout. Sledujte úvodní stránku, brzy se na ní objeví celý program, informace o ceně vstupenky a mnoho dalších důležitých informaci.

J.H. Krchovský

 

Básník J. H. Krchovský (vlastním jménem Jiří Hásek) se narodil 22. dubna 1960 v Praze.
Žije v Praze a v Brně.
Poezii se věnuje od konce sedmdesátých let, v roce 1998 vydalo brněnské nakladatelství Host jeho sebrané dílo - svazek Básně.
Krchovského groteskní, rýmovaná a pečlivě rytmizovaná poezie se navrací k tradici české dekadence, jejímiž konstantními symboly jsou smrt, bolest a zmar zahalené do dusivého alkoholicko-erotického oparu.

Krchoff band

 

J.H.Krchovský založil kapelu Krch-off, ke spolupráci přizval známé hudebníky z undergroundové scény. Repertoár kapely tvoří zhudebněné texty J.H.K., který i sám nese kůži na trh jakožto frontman kapely.

Složení:
J.H.Krchovský kytara a zpěv, hudební nápady, veškeré texty
Jiří Michálek bicí (OPN, DG 307, Echt!)
Tomáš Schilla cello (Plastic People, Půlnoc, Domácí kapela, DG 307)
Tomáš Skřivánek baskytara (All tomorrow's parties band, Cuprum)
Pavel Cigánek housle (Psí vojáci, DG 307, Sladký konec)

Psychedelický flákač na odstřel

 

Psychedelický flákač na odstřel by se dal charakterizovat jako sestava dvou stojících a dvou sedících angorských kocourů s vytřeštěnýma očima, kteří hrají na kytaru, baskytaru, bicí a dechy, jako kdyby všichni hráli na klavír - tzn. používají svoje nástroje po celé jejich délce a chtějí z nich něco dostat a ne je jenom vystavit v okolí svých nejistých těl. Rozhodně to platí o bicích, které neženou nic rytmicky dopředu, ale perkusivně všechno zahušťují do hloubky a intenzity, a o saxofonistovi a klarinetistovi, jehož způsob hry, ovlivněný volnou improvizací a experimenty, posunuje zvuk kapely za území prosté kombinace.

Hlas, oddávající se stejně tak posedlé deklamaci jako výkřikům v koncích, kdy už nemá smysl nic zpívat, překvapuje svojí suverenitou i tím, že věrnost kořenům, v tomhle případě bluesovým a psychedelickým, místy odpírá něčím, co by se dalo nazvat post-radioheadovským znemožněním maskulinního zpěvu. A pokud jde ještě o věrnost a styl, slovo „psychedelický" pravděpodobně jako jediné z jejich názvu zůstane, až bude jednou neúprosně zkrácen. Neboli, jak zní krédo samotné kapely: „Co patří na odstřel, patří k fláku." Je tedy jasné, že nenavazují na Velvet Underground, ani je nezajímá taneční krok Jamese Chance, a přitom jejich koncerty jsou stejně tak strnulé a delirantní.

Nuly

Jsou tři a sou to Nuly, co víc dodat?

Čerstvý schody

Čerstvá alternativa s Plastikovským soundem z Pejru.

Prodigy akustic jam

Jamování až do úplného zničení, respektive do prvních slunečních paprsků.

+ Flim, autorská čtení a možná i divadlo

 

 

 

 

        Literární večer I

 

 

Mr.Brown, 23.1.09

Nápad uspořádat literární večer jsem v hlavě nosil už strašně dlouho, vznikl vlastně z mého pocitu, že v Budějicích se tomuhle ,,žánru", tedy básním ve spojení s hudbou, nikdo nevěnuje a z přesvědčení, že by to mohlo kulturychtivé občany přilákat. v čb se samozřejmě koná spousta zajímavých přednášek, spousta zajímavých autorských čtení, dokonce i spustu zajímavých filmových promítání, ale to vše probíhá mimo zájem širší veřejnosti, většinou v uzavřené skupince pár nadšenců, většinou kamarádů, známejch, nebo příbuznejch. Proto jsem se rozhodl tak trochu zpopularizovat tyto v podstatě okrajové formy umění, tedy propojit všechno dohromady, co si budeme povídat, většina z nás chodí na koncerty, kdo z vás naposledy slyšel něčí autorské básně(nepočítejte kamarády)? Jestli se to povedlo nebo ne, nechám na vás, ale faktem je, že jste měli možnost, respektive ste byli přinuceni, mimo flákačů, nul a kapely pivo (kterási s každým koncertem v čb získává čím dál tím větší fanouškovkou základnu) shlédnout film zabývající se hudební scénou 80. let, poslechnout tři víceméně neznámé básníky (jesli byl můj výběr správný nebo ne, je v podstaťě irelevantní), poté si poslechnout nové básně nestora českého undergroudu a mezitím si popovídat se svými přáteli, rozejít se svými partnery, zkonzumovat nemalé množství drog a pak v magických ranních hodinách pod vlivem krásných ale i špatných zážiků vychutnávat jedinečné a neopakovatelné vystoupení hudebních klasiků z čb. Tento filmo- literárně - hudební maraton trvající něco málo přes půl dne končil a všichni sme znaveni alkoholem a emocemi odcházeli domů s dobrým pocitem příjemně stráveného dne a i když unavení, tak odpočatí od všedních ať už pracovních či studentských povinností. Tedy z tohodle hlediska se páteční večer povedl. Jestli se povedl z hlediska organizačního a výběru vystupujících, to už je jiná otázka, každopádně to byl první ročník a určitě je co zlepšovat. Tolik filozofická úvaha na téma Literární večer. Teď bych si dovolil popsat LV z pohledu pořadatele a návštěvníka. I když pravda, pár vystoupení jsem nestihl, ať už kvůli pracovnímu vytížení nebo pracovnímu vysílení. Pár dní před dnem D, mi volala Dáša Vokatá, jedna z hlavních hvězd večera, s tím, že se omlouvá, ale že musí oženit syna, a to zrovna v pátek, a až v dalekých Švícarech. Den nato jsem šel lepit plakáty, ale k mé smůle jsem se předtím posílil trochou vodky a moje pověstná ostražitost se vytratila, byl jsem přistižen hlídkou Policie ČR, která si na pomoc přivolala další dva hlídkové vozy (asi jsme vypadali nebezpečně, vzhledem k tomu, že mi z kapsy koukala, již zmíněn flaška, co kdybych se jí rozhodl použít jako zbraň), nejenom že jsem byl poslán před přestupkovou komisi (takový soud nejnižší instance), ale pan příslušník mě slušně řečeno inzultoval a vzali nám všechny plakáty. Další problém nastal když mi fotograf hodinu před začátkem akce zavolal, že nemůže přijít, to už sem byl na zhroucení a celá akce zaváněla katastrofou. Další stresovou situaci jsem zažil když jsem volal Magorovi, s tím jestli teda opravdu přijede, po jeho argumentaci za zvuků cinkajících půllitrů že to bez Dáši nemá cenu, slíbil, že teda jako přijede. Vy kdož jste přišli v avízovanou hodinu začátku, tedy v 16h, zažili jste pouze zmatek a chaos pana pořadatele. Film se nakonec podařilo spustit někdy okolo půl 6. po chvíli oddechu sem se odhodlal zavolat s nemalým strachem Magorovi jestli už je na cestě. Po nekonečném počtu vyzvánění, se ozval známý jeho hlas, který k velké nejenom mé radosti oznamoval: už jsem v Písku, za chvíli jsem tam. Doufám že tam máte slivovici? Oddechl jsem si a šel sem na bar zkontrolovat jestli je tam dostatečná zásoba slivovice. Byla. Po pár kontrolních ochutnávkách všechno začalo vypadat radostněji. Dvouhodinový dokument Hudba 85, na dnešní dobu nepochopitelně úžasný projekt pár nadšenců pohybujících se v big beatovém podhoubí se pomalu blížil ke konci okolo půl 7 a na řadu přicházl hodinový básnický blok ve kterém vystoupili tři básníci, mě osobně nejvíce zaujal brněnsko veselský Patrik Kotrba, mimo jiné o něm Magor prohlásil: dobrý básník, škoda jen toho přednesu, ve formě se ztrácí obsah. Škoda jen, že nepřijel slavný francouzský básník Gistane Dambo, to by i Magor smekl. Bohužel cestou z Francie se někde na cestě ztratil, snad příště. Možná, že na trému všech zúčastněných měl vliv právě příjezd páně Jirouse, jelikož mě všichni tři prosili, aby mohli vystupovat ještě před tím než přijede, nepovedlo se.


Příjezd Magora
Někdo za mnou přiběhl, že už je tady, sebral jsem veškerou odvahu a vzpoměl si co mi nedávno říkal Sváťa Karásek když sme se bavili o Magorovi, s tim, že se bojim že něco provede, a on řekl: No co, průsery musí bejt, bez nich by nebyla sranda. Magor přijel se svým přítelem Láďou Heriánem, katolickým knězem, který pravidelně slouží nedělní mše na trutnovským festivalu, které většina z nás nestíhá, jelikož se konají v časných ranních hodinách. Dopovázela je slečna (paní) Ilona, o které nic bližšího nevím, jenom to že vypadala jako protřelá undergroundová můza. A oběma vévodil undergroundový básník a umělecký vedoucí PPU. Když se usadili, první co si Magor poručil bylo pivo a slivovice, tvářil se kysele a trochu nasraně (jestli to bylo nedostatkem alkoholu nebo kulturním šokem to nevím). Na pódiu právě probíhalo autorské čtení a Magor zamyšlen mlčky poslouchal, neodvažoval jsem se ho rušit. Po chvilce se ke mně naklonil a povídá mi: Vždyť je nikdo neposlouchá, všichni si povídají. Před 14 dny jsem byl v Český Lípě, stoupnul jsem si na pódium, přečetl jsem tři básně, poslal je do prdele a odešel. Ale tobě to neudělám. Usmál jsem se a přemýšlel jestli jsem mu tak sympatický nebo tolik potřebuje slíbený honorář. Po básnících začla hrát kapela Pivo. Magorovi se očividně líbili, mezitím sme si povídali, faktem je že si z našeho rozhovoru pamatuji velmi málo, neb alkohol působí neblaze na krátkodobou pamět, ale asi to nejdůležitější bylo, že zhruba na každou druhou otázku bouchnul pěstí do stolu, poslal mě do prdele na jaký blbý otázky se ho ptám a to se zhoršovalo s každým dalším pivem. Konečně Magor s Láďou přišli na řadu. Magor četl ze svých nových sbírek Okuje a Rok Krysy, hlavně ta druhá byla velmi zajímavá a Láďa to prokládal různými písněmi. Když jsem mu asi v půlce vystoupení přinesl na pódium pivo a slivovici, poděkoval, naklonil se ke mě a s úsměvem mi pošeptal: Tak sem to zvládnul, co? V tu chvíli jsem věděl, že je vyhráno. Vrcholem večera bylo, když Láda začal hrát mochomůrky a Magor po chvíli váhání přistoupil k mikrofonu a zazpíval asi dvě sloky s ním. Moji oblíbenou kapelu DPVJU jsem ,,bohužel" strávil v diskuzi s Magorem, kde mimo jiné prohlašoval, že teď je to stejně hovno jako za totáče, protože předtím byli policajti, teď jsou exekutoři a ty sou stokrát horší než estébáci, poté mi vyprávěl o plasticích, že jako manažer jim nikdy nedával honoráře, protože dobrej umělec, je hladovej umělec, když je umělec najedenej, nemá potřebu tvořit. Někdy po půlnoci jsme se rozloučili, udělali povinné foto, a autogram a pan největší český žijící básník se svým doprovodem odjel směr Praha.


Konec večera
DPVJU - kapela nepochopená, která navždy zůstane asi nedoceněná, kdyby kluci začínali v dobách plastiků, byla by z nich dnes legenda. V té době vzniklo spoustu umělců zaštitujících se dnes undergroundem, většina z nich neoprávněně, sposta z nich jsou pouze hospodký halekačky, ale DPVJU by byly legendy, když to přeženu, kluci se narodili ve špatný době. Ale i přesto si své posluchače našli a čím víc v ČB koncertujou, tím více duší dokázali získat na svou stranu. DPVJU není kapela, kterou si na první poslech zamilujete, ona potřebuje čas, když jí ho věnujete odvděčí se Vám nejenom hudebním orgasmem. Večer zakončili budějická uskupení Nuly a PFNO, předvedli magické vystoupení, bohužel hladina alkoholu v krvi nebyla slučitelná s pozorností, takže jediné co k jejich vystoupení mohu říci jsou tři slova: Fantastické, neopakovatelné, magické. Celý Literární odpoledne - večer - noc - ráno byly magické. V srdci jižních čech se odehrála akce památná, akce historická, na kterou bude sposta lidí vzpomínat, budete o ní vyprávět svým dětem a..., ale to už přeháním, ale zvedám všechny tři ruce pro další ročník. Co vy na to?
Kožen